III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 4625
GPS: 889
IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1387
Fotografií: 9425
GPS: 1200
ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 1616
GPS: 181
Všechny sbory
Všechny sbory
Stavebních úseků: 228
Objektů: 11403
Fotografií: 120886
GPS: 9022
Lehké opevnění
Lehké opevnění
Stavebních úseků: 228
Objektů: 11403
Fotografií: 120886
GPS: 9022
Těžké opevnění
Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 711
Fotografií: 13575
GPS: 370
Jiné objekty
Místa událostí
Celkově přístupů: 517432
Přístupů dnes: 93
Max.za den: 678
a to: 19.5.2020
Online: 10
Vaše oblíbené opevnění
| Řopíky |  420 |
| Šestatřicítky | 206 |
| Těžké sruby | 191 |
| Dělostřelecké tvrze | 209 |
Hlasů: 1026
- Popis stavebního úseku (22)
- Popis opevnění (2)
- Výzbroj v opevnění (2)
- Výbava opevnění (0)
- Předválečná armáda (0)
- Muzea opevnění (0)
- Vzpomínky pamětníků (0)
- Nezařazené ... (3)
25.12.2017 | Jan Vála
Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...
16.8.2016 | Jan Vála
Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...
29.5.2016 | Michal Medelský
I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea
Popis stavebních úseků
Stavební úsek Q2 - Jestřebí
Úkolem úseku bylo přehradit komunikaci od České Lípy směrem na Mladou Boleslav a nedalekou železnici. Stavební úsek zůstal z velké části nedokončen.
První objekty úseku stály na úbočí Maršovického vrchu a palebně měly navazovat na poslední sousedního úseku Q1 - Vrchovany, které se však do září 1938 nepodařilo vybetonovat. První pevnůstky tedy mířily vlevo do volného prostoru, krytého je ...Stavební úsek P1 - Mlazice
První úsek Liběchovské příčky se nepodařilo do září 1938 stavebně dokončit a o rok později byl kromě třech objektů německou okupační správou zničen. Dodnes se po něm dochovalo pouze málo pozůstatků.
První objekt úseku měl stát na pravém břehu řeky Labe přímo pod historickým centrem a palebně měl navazovat na poslední pevnůstku sousedního úseku 111 - Zálezlice, stojící na levém břehu stejnojmenné řeky, těsně u soutoku s Vltavou. P1/1/A- ...Stavební úsek P2 - Tupadly
61 objektů úseku palebně vykrývalo lesní masivy kolem obce Tupadly a několik pevnůstek uzavíralo důležitou komunikaci z České Lípy na Mělník. Proč byla většina pevnůstek v létě 1939 zničena, přestože se nacházela na území tzv. Sudet, zůstává neznámou.
Stavební úsek P2 - Tupadly navazoval na sousední úsek P1 - Mlazice severně od Liběchova poblíž chatové osady Malý Hubenov. Předěl mezi dvěma úseky byl vlastně vytvořen hranicí lesa, kdy objekty mlazického úseku stály ještě na poli, první pe ...Stavební úsek Q1 - Vrchovany
Objekty stavebního úseku Q1 měly zabránit nepříteli v proniknutí od Dubé k jihovýchodu a východu ve směru na Mšeno a severovýchodu na Doksy.
První objekt úseku typu D byl vystavěn u hráze rybníku v Rozprechticích a palebně měl navazovat na nevybudovaný řopík č. 121 sousedního úseku P3 - Medonosy. Společně měly uzavírat silnici od Dubé. Protože byl zmíněný objekt situován týlovou ...Stavební úsek P3 - Medonosy
60 objektů stavebního úseku P3 Medonosy mělo palebně zamezovat případnému pokusu o průnik německých pěších jednotek lesnatými srázy údolí při útoku Wehrmachtu ze směru od České Lípy na Mělník ze silně bráněné tamní komunikace, která by se jistě stala hlavní tepnou po prolomení pohraničních postavení na severu a postupu armád na hlavní město.
První objekt úseku č.71 typu A-160 v normálním provedení stojí na zarůstající mýtině poblíž turistického rozcestníku Království. Palebně navazoval na poslední objekt sousedního úseku P2 - Tupadly. Rozdíl mezi nimi je na první pohled zjevný. ...Stavební úsek IXb - Kladno sever
Severní ze dvou stavebních úseků, který společně s jižním vytvářel v roce 1936 široký opevněný oblouk před Prahou obdržel označení IXb a v rámci něj bylo vybetonováno 39 pevnůstek, které měly za úkol zachytit hlavní nápor nepřátelských armád na hlavní město.
Nedlouho poté, kdy hlavní obranný plán Československa byl zvolen jako statický a ústupový, hlavní obranné postavení se mělo skládat z betonových pevností. Ty nejtěžší byly přednostně stavěny na nejohroženějších místech našich hranic, ostatn ...Stavební úsek IXa - Kladno jih
První ze dvou stavebních úseků, čítající 38 pevnůstek starého typu, byl v roce 1936 vybudován na linii mezi Berounkou, Kladnem, Smečnem a městem Slaný.
První opevňovací plány nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací spočívaly ve výstavbě opěrných linií kolem hranic republiky spolu s vnitrozemskými záchytnými příčkami, které měly vypomoci se zformováním obrany po prolomení pohraničních ...Stavební úsek 118 - Mníšek
V roce 1937 byla v obranné linii poblíž Slap ponechána mezera, kterou o rok později vyplnily pevnůstky úseku 118, jehož krycí název byl odvozen od sídla velitele stavebního dozoru - Mníšek.
Přestože si vojenští projektanti v roce 1937 uvědomovali důležitost celistvosti obranných linií, na předpolí hlavního města bylo rozhodnuto ušetřit finanční prostředky, které měly vypomoci ve výstavbě opevnění v ohroženějších oblastech. Mez ...Stavební úsek B29 - Slapy
Nejjižnější stavební úsek Vnějšího opevnění Prahy patří zároveň k těm nejvíce zahlazeným. Nedochovala se zde žádná pevnůstka a nalézt zde lze jen skrovné pozůstatky po celkem 52 vybetonovaných objektech.
Skupiny, vytyčující vojenské opevnění ve Středních Čechách, dorazily do oblasti kolem Slap teprve na počátku léta 1937. Útok nepřátelských armád v tomto prostoru odhadovali vojenští analytici jako méně pravděpodobnější než například v prost ...Stavební úsek 116 - Berounka
Stavební úsek s největším počtem zadaných objektů byl také jedním ze stavebně nejnáročnějších a tudíž do osudného září roku 1938 nebyl již celkově dokončen. Jeho dochované objekty jsou na Pražské čáře významným viditelným prvkem její existence.
5. května roku 1938 obdržela zadávací listinu ke stavebnímu úseku, který dostal označení 116 - Berounka, firma architekta Vilibalda Hiekeho ze Slaného, tatáž firma, která vyhrála i konkurz na sousední úsek 112 - Slaný. Velitelem vojenského ...Stavební úsek 112 - Slaný
Úsek, který byl plánován v počtu objektů jako druhým nejpočetnějším z celé Pražské čáry byl nakonec redukován na několik posilových pevnůstek. Z těch se dno dnešních dní dochovaly četné pozůstatky ...
Když vojenští plánovači vyrazili brzy z jara roku 1938 na obchůzku v předchozím roce dokončené obranné linie do okolí města Slaného, vyhodnotili otevřenou krajinu jako druhý nejohroženější prostor z celé Pražské čáry. Široké možnosti rozvin ...Stavební úsek B8 - Mníšek
Pevnůstky stavebního úseku B8 - Mníšek palebně přehrazovaly velmi důležitý přístup k hlavnímu městu od Strakonic. Z 56 vybetonovaných bunkrů zde nezůstal dochován žádný, ale po mnohých z nich lze pozůstatky přeci jen nalézt.
Když na jaře roku 1937 stanuli vojenští plánovači na temeni brdských Hřebenů, shodli se na názoru, že bezprostřední nebezpečí průniku nepřátelských pěších vojsk skrze poměrně neschůdné svahy Brd nehrozí a případné lokální postupy hustým les ...Stavební úsek B7 - Budňany
První polovina úseku B7 palebně přehrazovala jednu z dnes nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších turistických lokalit ve Středních Čechách. Po zaniklém pevnostním pásmu se zde dochovalo poměrně hodně stop.
První objekt stavebního úseku, který v některých pramenech bývá uváděn jako B7 - Budňany a v jiných jako B7 - Karlštejn, stál na levém břehu řeky Berounky, přímo naproti hradu Tetínu. Pravou střílnou palebně navazoval na poslední bunkr sous ...Stavební úsek B6 - Beroun
Jeden z nejčastěji využívaných směrů nepřátelských armád táhnoucích k hlavnímu městu přehrazoval velmi silně opevněný úsek, který dostal označení B6. Spolu s vloženými objekty úseku 116 pak vytvářel vůbec nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.
Prostor kolem města Berouna byl odpradávna jedním z nejvytíženějších při přesunech nepřátelských armád na našem území. V raném i pozdním středověku tudy proudily armády směrem do centra kotliny české, opačným směrem poté na Plzeňsko a do Ba ...Stavební úsek A5 - Chyňava
Jediný stavební úsek, jehož všechny bunkry byly kryty lesním masivem. Odstřelu neunikl žádný z nich, ale po všech zůstala v krajině poměrně výrazná stopa.
Mezi Nižborem a Mosteckým mlýnem na říčce Loděnici se táhnou rozsáhlé lesní porosty, které na počátku roku 1937 plánovali zástupci vojenské správy opevnit proti průniku nepřátelské pěchoty. Husté lesy umožňovaly útočícím pěším jednotkám skr ...Stavební úsek A4 - Družec
V červnu roku 1937 vyhrála stavební firma z Kutné Hory soutěž o zakázku na vybudování 59 objektů lehkého opevnění na úseku devíti kilometrů mezi Kamennými Žehrovicemi a Mosteckým mlýnem. Dokončit vše dle plánu se však nepodařilo.
Soutěže o zakázku na vybudování stavebního úseku, který vojenská správa pracovně nazvala A4 - Družec, se zúčastnilo několik státně spolehlivých firem. Jednou z nich, tou, která nakonec podala nejvýhodnější nabídku, byla i firma inženýra arc ...Stavební úsek A3 - Smečno
V počtu zadaných a vybetonovaných objektů byl tento stavební úsek největší na Pražské čáře. Místy až tři sledy pevnůstek přehrazovaly jeden z nejpravděpodobnějších útočných směrů nepřítele.
Výstavba tohoto v počtu objektů největšího stavebního úseku Pražské čáry byla svěřena firmě Architekta inženýra Antonína Vopršala z Rakovníka. Tato stavební firma se v minulém roce osvědčila při budování starších pevnůstek úseku IXb - Kladn ...Stavební úsek A32 - Rozdělov
Objekty nejmenšího stavebního úseku Pražské čáry původně spadaly do sousedního a též stavitel, který se na jaře roku 1937 vyhrál soutěž o jejich vybudování byl jiný, než který šestnáct řopíků nakonec vyhotovil.
Stavební úsek A32 - Rozdělov vznikl odebráním posledních šestnácti objektů od sousedního úseku A4 - Družec, který stavěla firma Inženýra architekta Jaromíra Dajbycha z Kutné hory. Tato firma patřila mezi státně spolehlivé a pro potřeby opev ...Stavební úsek A2 - Slaný
Opevněné předpolí města Slaného. Tak by se dal nazvat výsledek plánovací skupiny, která v dubnu roku 1937 vytyčovala trasu budoucí opevněné linie na Slánsku. Vznikl tak jeden ze dvou prvních stavebních úseků na Pražské čáře.
Léto roku 1936 se chýlilo ke svému závěru. Přes krásné počasí toho roku uprostřed kotliny české příliš pohody mezi obyvatelstvem nepanovalo. Napětí se sousedním Německem rostlo čím dál tím více. Československá armáda musela na zvýšené rizik ...Stavební úsek A9 - Vítov
38 objektů stavebního úseku palebně přehrazovalo jeden z nejrovinatějších míst, kudy opevněné pásmo Pražská čáry vedlo. Mnoho zbytků po bývalé linii zde nenalezneme, přesto vlně odstřelů zůstal ušetřen jeden kryt na okraji Žižic.
Stavební úsek A9 - Vítov vznikl oddělením prvních třiceti osmi objektů od sousedního A2 - Slaný a zadáním výstavby jiné stavební firmě. Důvodem byla snaha o co nejrychlejší tempo stavby linie. Pokud by nedošlo k oddělení kapacit, firma Ivan ...Stavební úsek 111 - Zálezlice
Hlavní obranná strategie plánovačů úseku 111 počítala s obranou koryta řeky Vltavy mezi obcí Dušníky a městem Mělník. Nejlépe zahlazená část Pražské čáry nenabízí velké pozůstatky po fortifikačních pracích těšící oko milovníka opevnění, přesto tato část opevněné linie stojí za návštěvu.
Prvních pět objektů úseku, budovaného od června do konce září roku 1938, stálo na pravém břehu řeky Vltavy poblíž obce Dušníky. Vzhledem k svažitému terénu naproti za řekou, který nedovoloval široké rozvinutí případných útočících jednotek a ...Stavební úsek A1 - Velvary
Firma Architekt Zdeněk Lakomý z Prahy 12 vybetonovala za několik měsíců 76 objektů lehkého opevnění mezi obcemi Vepřek a Ješín. Do dnešních dní se dochovaly tři bunkry a po několika dalších zbyly v terénu čitelné trosky. Mnoho objektů zmizelo beze stopy.
První dvě pevnůstky stavebního úseku A1 - Velvary, obě typu B, stály na pravém břehu řeky Vltavy poblíž obce Dušníky. První z bunkrů svou čelní střílnou postřeloval koryto řeky a zároveň navazoval na dva bunkry na levém břehu. Palbou boční ...