Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

20. leden: Před 82 lety byly vybetonovány tyto objekty: A1/1/B2-90/Z  A1/3/A-160/Z  B8/43/A-160/Z   Více

525
Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Nick: Heslo: Registrace
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 112064

Přístupů dnes: 379

Max.za den: 479

a to: 28.3.2017

Online: 10

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?

SazenáGraf 204
MlýnekGraf 74
DoksyGraf 56
BratroniceGraf 91
BerounGraf 65
KarlštejnGraf 54

Hlasů: 544

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Popis stavebních úseků


Stavební úsek IXa - Kladno jih

Pozůstatky po objektu č.20

První ze dvou stavebních úseků, čítající 38 pevnůstek starého typu, byl v roce 1936 vybudován na linii mezi Berounkou, Kladnem, Smečnem a městem Slaný.

První opevňovací plány nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací spočívaly ve výstavbě opěrných linií kolem hranic republiky spolu s vnitrozemskými záchytnými příčkami, které měly vypomoci se zformováním obrany po prolomení pohraničních ...

 

Stavební úsek IXb - Kladno sever

Objekt č.43 nad osadou Mlýnek

Severní ze dvou stavebních úseků, který společně s jižním vytvářel v roce 1936 široký opevněný oblouk před Prahou obdržel označení IXb a v rámci něj bylo vybetonováno 39 pevnůstek, které měly za úkol zachytit hlavní nápor nepřátelských armád na hlavní město.

Nedlouho poté, kdy hlavní obranný plán Československa byl zvolen jako statický a ústupový, hlavní obranné postavení se mělo skládat z betonových pevností. Ty nejtěžší byly přednostně stavěny na nejohroženějších místech našich hranic, ostatn ...
 

Stavební úsek A1 - Velvary

Levá strana objektu 48/A-140 Z

Firma Architekt Zdeněk Lakomý z Prahy 12 vybetonovala za několik měsíců 76 objektů lehkého opevnění mezi obcemi Vepřek a Ješín. Do dnešních dní se dochovaly tři bunkry a po několika dalších zbyly v terénu čitelné trosky. Mnoho objektů zmizelo beze stopy.

První dvě pevnůstky stavebního úseku A1 - Velvary, obě typu B, stály na pravém břehu řeky Vltavy poblíž obce Dušníky. První z bunkrů svou čelní střílnou postřeloval koryto řeky a zároveň navazoval na dva bunkry na levém břehu. Palbou boční ...
 

Stavební úsek A9 - Vítov

Bunkr č.22 na zahradě v obci Žižice

38 objektů stavebního úseku palebně přehrazovalo jeden z nejrovinatějších míst, kudy opevněné pásmo Pražská čáry vedlo. Mnoho zbytků po bývalé linii zde nenalezneme, přesto vlně odstřelů zůstal ušetřen jeden kryt na okraji Žižic.

Stavební úsek A9 - Vítov vznikl oddělením prvních třiceti osmi objektů od sousedního A2 - Slaný a zadáním výstavby jiné stavební firmě. Důvodem byla snaha o co nejrychlejší tempo stavby linie. Pokud by nedošlo k oddělení kapacit, firma Ivan ...
 

Stavební úsek A2 - Slaný

Bunkr typu B u silnice na Tuřany

Opevněné předpolí města Slaného. Tak by se dal nazvat výsledek plánovací skupiny, která v dubnu roku 1937 vytyčovala trasu budoucí opevněné linie na Slánsku. Vznikl tak jeden ze dvou prvních stavebních úseků na Pražské čáře.

Léto roku 1936 se chýlilo ke svému závěru. Přes krásné počasí toho roku uprostřed kotliny české příliš pohody mezi obyvatelstvem nepanovalo. Napětí se sousedním Německem rostlo čím dál tím více. Československá armáda musela na zvýšené rizik ...
 

Stavební úsek A3 - Smečno

Levá strana bunkru ve Smečnu, součást Vojenského skanzenu

V počtu zadaných a vybetonovaných objektů byl tento stavební úsek největší na Pražské čáře. Místy až tři sledy pevnůstek přehrazovaly jeden z nejpravděpodobnějších útočných směrů nepřítele.

Výstavba tohoto v počtu objektů největšího stavebního úseku Pražské čáry byla svěřena firmě Architekta inženýra Antonína Vopršala z Rakovníka. Tato stavební firma se v minulém roce osvědčila při budování starších pevnůstek úseku IXb - Kladn ...
 

Stavební úsek A32 - Rozdělov

Zához bunkru č.10a - jeden z největších pozůstatků po objektech úseku

Objekty nejmenšího stavebního úseku Pražské čáry původně spadaly do sousedního a též stavitel, který se na jaře roku 1937 vyhrál soutěž o jejich vybudování byl jiný, než který šestnáct řopíků nakonec vyhotovil.

Stavební úsek A32 - Rozdělov vznikl odebráním posledních šestnácti objektů od sousedního úseku A4 - Družec, který stavěla firma Inženýra architekta Jaromíra Dajbycha z Kutné hory. Tato firma patřila mezi státně spolehlivé a pro potřeby opev ...
 

Stavební úsek A4 - Družec

Pravá strana bunkru mezi Dolním Bezděkovem a Bratronicemi

V červnu roku 1937 vyhrála stavební firma z Kutné Hory soutěž o zakázku na vybudování 59 objektů lehkého opevnění na úseku devíti kilometrů mezi Kamennými Žehrovicemi a Mosteckým mlýnem. Dokončit vše dle plánu se však nepodařilo.

Soutěže o zakázku na vybudování stavebního úseku, který vojenská správa pracovně nazvala A4 - Družec, se zúčastnilo několik státně spolehlivých firem. Jednou z nich, tou, která nakonec podala nejvýhodnější nabídku, byla i firma inženýra arc ...
 

Stavební úsek A5 - Chyňava

Pozůstatek opěrné zídky bunkru č.1

Jediný stavební úsek, jehož všechny bunkry byly kryty lesním masivem. Odstřelu neunikl žádný z nich, ale po všech zůstala v krajině poměrně výrazná stopa.

Mezi Nižborem a Mosteckým mlýnem na říčce Loděnici se táhnou rozsáhlé lesní porosty, které na počátku roku 1937 plánovali zástupci vojenské správy opevnit proti průniku nepřátelské pěchoty. Husté lesy umožňovaly útočícím pěším jednotkám skr ...
 

Stavební úsek B6 - Beroun

Bunkr č.42 v Berouně

Jeden z nejčastěji využívaných směrů nepřátelských armád táhnoucích k hlavnímu městu přehrazoval velmi silně opevněný úsek, který dostal označení B6. Spolu s vloženými objekty úseku 116 pak vytvářel vůbec nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.

Prostor kolem města Berouna byl odpradávna jedním z nejvytíženějších při přesunech nepřátelských armád na našem území. V raném i pozdním středověku tudy proudily armády směrem do centra kotliny české, opačným směrem poté na Plzeňsko a do Ba ...
 

Stavební úsek B7 - Budňany

Objekt č. 5 na okraji obce Srbsko

První polovina úseku B7 palebně přehrazovala jednu z dnes nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších turistických lokalit ve Středních Čechách. Po zaniklém pevnostním pásmu se zde dochovalo poměrně hodně stop.

První objekt stavebního úseku, který v některých pramenech bývá uváděn jako B7 - Budňany a v jiných jako B7 - Karlštejn, stál na levém břehu řeky Berounky, přímo naproti hradu Tetínu. Pravou střílnou palebně navazoval na poslední bunkr sous ...
 

Stavební úsek B8 - Mníšek

Opěrná zídka ve svahu nad Porostlinami. Pozůstatek po objektu č. 40

Pevnůstky stavebního úseku B8 - Mníšek palebně přehrazovaly velmi důležitý přístup k hlavnímu městu od Strakonic. Z 56 vybetonovaných bunkrů zde nezůstal dochován žádný, ale po mnohých z nich lze pozůstatky přeci jen nalézt.

Když na jaře roku 1937 stanuli vojenští plánovači na temeni brdských Hřebenů, shodli se na názoru, že bezprostřední nebezpečí průniku nepřátelských pěších vojsk skrze poměrně neschůdné svahy Brd nehrozí a případné lokální postupy hustým les ...
 

Stavební úsek B29 - Slapy

Ilustrační fotografie

Nejjižnější stavební úsek Vnějšího opevnění Prahy patří zároveň k těm nejvíce zahlazeným. Nedochovala se zde žádná pevnůstka a nalézt zde lze jen skrovné pozůstatky po celkem 52 vybetonovaných objektech.

Skupiny, vytyčující vojenské opevnění ve Středních Čechách, dorazily do oblasti kolem Slap teprve na počátku léta 1937. Útok nepřátelských armád v tomto prostoru odhadovali vojenští analytici jako méně pravděpodobnější než například v prost ...
 

Stavební úsek 111 - Zálezlice

Rekonstrukce objektu č.13

Hlavní obranná strategie plánovačů úseku 111 počítala s obranou koryta řeky Vltavy mezi obcí Dušníky a městem Mělník. Nejlépe zahlazená část Pražské čáry nenabízí velké pozůstatky po fortifikačních pracích těšící oko milovníka opevnění, přesto tato část opevněné linie stojí za návštěvu.

Prvních pět objektů úseku, budovaného od června do konce září roku 1938, stálo na pravém břehu řeky Vltavy poblíž obce Dušníky. Vzhledem k svažitému terénu naproti za řekou, který nedovoloval široké rozvinutí případných útočících jednotek a ...
 

Stavební úsek 112 - Slaný

Bunkr č. 13 nad Dolním Bezděkovem. Stav v r.2005

Úsek, který byl plánován v počtu objektů jako druhým nejpočetnějším z celé Pražské čáry byl nakonec redukován na několik posilových pevnůstek. Z těch se dno dnešních dní dochovaly četné pozůstatky ...

Když vojenští plánovači vyrazili brzy z jara roku 1938 na obchůzku v předchozím roce dokončené obranné linie do okolí města Slaného, vyhodnotili otevřenou krajinu jako druhý nejohroženější prostor z celé Pražské čáry. Široké možnosti rozvin ...
 

Stavební úsek 116 - Berounka

Levá strana bunkru 134/A-160Z

Stavební úsek s největším počtem zadaných objektů byl také jedním ze stavebně nejnáročnějších a tudíž do osudného září roku 1938 nebyl již celkově dokončen. Jeho dochované objekty jsou na Pražské čáře významným viditelným prvkem její existence.

5. května roku 1938 obdržela zadávací listinu ke stavebnímu úseku, který dostal označení 116 - Berounka, firma architekta Vilibalda Hiekeho ze Slaného, tatáž firma, která vyhrála i konkurz na sousední úsek 112 - Slaný. Velitelem vojenského ...
 

Stavební úsek 118 - Mníšek

Ilustrační fotografie

V roce 1937 byla v obranné linii poblíž Slap ponechána mezera, kterou o rok později vyplnily pevnůstky úseku 118, jehož krycí název byl odvozen od sídla velitele stavebního dozoru - Mníšek.

Přestože si vojenští projektanti v roce 1937 uvědomovali důležitost celistvosti obranných linií, na předpolí hlavního města bylo rozhodnuto ušetřit finanční prostředky, které měly vypomoci ve výstavbě opevnění v ohroženějších oblastech. Mez ...
 
© 2003 - 2019 Jan Vála - lahvic@seznam.cz