III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12739
GPS: 889
IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270
ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181
Všechny sbory
Všechny sbory
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149240
GPS: 9679
Lehké opevnění
Lehké opevnění
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149240
GPS: 9679
Těžké opevnění
Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 17839
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí
Novinky
Album fotografií
Muzea opevnění
Technické údaje
Překážky
Diskuzní fórum
GPS souřadnice ke stažení
Literatura
Osobnosti
Návštěvní kniha
Dobové letecké snímky
Vyhledávání objektů
Odkazy
Statistika webu
Historie webu
Celkově přístupů: 1695669
Přístupů dnes: 310
Max.za den: 12234
a to: 3.4.2024
Online: 57
Vaše oblíbené opevnění
| Řopíky |  562 |
| Šestatřicítky | 308 |
| Těžké sruby | 312 |
| Dělostřelecké tvrze | 325 |
Hlasů: 1507
- Popis stavebního úseku (24)
- Popis opevnění (2)
- Výzbroj v opevnění (2)
- Výbava opevnění (0)
- Předválečná armáda (0)
- Muzea opevnění (0)
- Vzpomínky pamětníků (0)
- Nezařazené ... (6)
26.2.2023 | Jan Vála
Vše se v dobré obrátilo a slavný objekt u zdi zámku ve ...
25.12.2017 | Jan Vála
Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...
16.8.2016 | Jan Vála
Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...
Stavební úsek A2 - Slaný
Opevněné předpolí města Slaného. Tak by se dal nazvat výsledek plánovací skupiny, která v dubnu roku 1937 vytyčovala trasu budoucí opevněné linie na Slánsku. Vznikl tak jeden ze dvou prvních stavebních úseků na Pražské čáře.
Léto roku 1936 se chýlilo ke svému závěru. Přes krásné počasí toho roku uprostřed kotliny české příliš pohody mezi obyvatelstvem nepanovalo. Napětí se sousedním Německem rostlo čím dál tím více. Československá armáda musela na zvýšené riziko ozbrojeného konfliktu se svým sousedem reagovat. Z nejvyšších míst dostala za úkol minimalizovat velkou početní převahu nepřítele. Páteř obrany byla svěřena betonu. Umístění pevností na předem připravených místech na předpokládaných útočných směrech nepřátelských armád dávalo obráncům nesporné výhody. Jedna taková linie byla právě betonována mezi Vltavou a Berounkou, na opevněném oblouku mezi Velvary, Slaným, Kladnem a Nižborem. Pevnůstky, které stavebně vycházely ze starších objektů vzorové Maginotovy linie ve Francii, dostaly název podle roku výstavby a dělily se do tří typů. Dalekými čelními palbami přehrazovaly předpokládané útočné prostory Německých armád v případě ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi. Ještě na podzim toho roku však bylo jasné, že pevnůstky vz. 36 svými parametry i odolností nevyhovují zrychlujícímu se stavu zbrojení a bylo proto přistoupeno k vyprojektování odolnějších stanovišť. Tak vnikl bunkr, který v mnoha typech disponoval označením vz.37.Nová linie byla vytyčována přibližně ve stejných místech jako v minulém roce starší opevnění, místy se staré pásmo ocitlo v předpolí toho nového, jinde tomu bylo naopak. Výraznější změnou ve vedení obranné linie se stala potřeba vytvoření opevněného oblouku před městem Slaný, zatímco starší pevnůstky postřelovaly pole až za městem. Tento oblouk před městem byl v roce 1937 projektován jako první, spolu se sousedním velvarským úsekem. Tam však došlo k několika zdržením a proto kompletně zaměřené budoucí staveniště pevností šlo do nabídky stavebním firmám nejdříve. Široký oblouk před Slaným a dvousledová linie až k obci Ješín představovaly plán vybudování 81 pevnůstek. Pro jejich velké množství a s tím spojenou rychlejší realizaci bylo nakonec rozhodnuto k rozdělení jednoho stavebního úseku a předání dvěma státně spolehlivým firmám. Soutěž k provedení prací vyhrála stavební firma Ing. Dr. Ivan Fifka, Praha 7 a za zadávací částku 985640,- měla vybudovat 43 objektů opevnění. Čáíslování bylo ponecháno jako před rozdělením, první objekty původního úseku tedy spadly do sousedního úseku A9 - Vítov a po přerozdělení tak začínaly číslem 38 nad obcí Dolín. Staveniště bylo předáno a mohlo se začít.
Pro rychlý nástup prací získal stavební úsek A2 - Slaný hned dva primáty. Objekt s číslem 38 byl v polích nad obcí Dolín prvním vybetonovaným objektem opevnění nového vzoru na Pražské čáře a zároveň v celé republice.
V celém úseku byla linie vedena minimálně dvěma sledy pevnůstek. Na jeho konci, při přepažení důležitých silnic, byl doplněn ještě sled třetí. Na počátku úseku byly pevnůstky betonovány pouze v normálním, nezesíleném provedení, i přesto, že zde čelily riziku postřelování z předpolí. Teprve na počátku července roku 1937 bylo nařízeno v ohrožených místech stavět bunkry v odolnosti silnější - vydržet měly dopad 150 milimetrového dělostřeleckého granátu. Do té doby stihla firma vybetonovat 11 objektů. Tyto byly navíc vybaveny pouze jedním pozorovacím periskopem, od července bylo firmám uloženo zabetonování po jedné rouře pro periskop ke každému střeleckému stanovišti. Jestli byly periskopové roury do již vystavěných objektů dodatečně zabetonovány není dodnes známo.
Od obce Dolín vedla linie západním směrem. Palebně přehrazovala silnici od zmíněné vsi ke Slanému, následně pak důležitou komunikaci od Budyně nad Ohří a Zlonic. Tu přetínala několik desítek metrů severně od dnešní průmyslové zóny Slaný - sever, přičemž objekty druhého sledu procházely dnes již průmyslově využívanými místy. Na okraji údolí Byseňského potoka se linie mírně stáčela na jih a po jeho svazích vyklesala až ke korytu zmíněného vodního toku. To bylo využíváno jako ideální protitanková překážka. Objekty úseku v údolí přehrazovaly železnici od Zlonic na Slaný a následně velmi důležitou komunikaci od Loun. U zmíněné silnice stávající druhý sled přecházel na krátkou dobu plynule do třetího a druhý byl vytvářen dvěma jednostrannými bunkry typu D, zasazenými do náspu komunikace. Vzápětí třetí sled palebně zapadal do druhého a linie pokračovala údolím Byseňského potoka dále na západ. V místech dnešní nové rychlostní komunikace na Louny se linie opět rozdělovala do tří sledů a uhnula na jih, kde palebně uzavírala silnici od Tuřan, potažmo Řevničova a Karlových Varů. Na horizontu návrší jižně nad silnice byly vybetonovány poslední objekty úseku, palebně zde navazující na sousední úsek A3 - Smečno.
Betonáž bunkrů proběhla v termínu, poslední objekty byly betonovány na počátku října. Ještě v průběhu měsíce a na počátku následujícího probíhaly dokončovací práce na izolacích objektů proti vodě, skládáním kamenné rovnaniny k čelním stěnám, sypáním zemních záhozů a jejich osetím travou, maskování objektů a další drobné práce. V polovině listopadu byl úsek zcela hotov. Stavební firma vykázala dobré výsledky i při měření kvality betonu, odebrané vzorky ve většině případů odpovídaly předepsaným normám, nebo je přesahovaly. Pouze u jedenácti objektů byla hodnota výdrže betonové kostky v tlaku mírně nižší.
Většina bunkrů úseku byla typu A (oboustranný objekt s palbami vlevo i vpravo), jeden typu B (oboustranný objekt s palbami vlevo a čelně) a pět bunkrů typu D (jednostranný objekt). Dva bunkry u Byseňského potoka byly pro blízkost koryta ohroženy jarní zvýšenou vodou, byly proto vybaveny inundační šachtou malého typu. Ta bývala vybetonována u vchodu a zabraňovala průniku vody do objektu do výše otvoru v hlavní střílně. Objekt s číslem 58a byl zapuštěn do svahu údolí Byseňského potoka týlovou stěnou a potřebu zabránění zasypání vchodu zeminou při dělostřeleckém ostřelování objektu byl svah vyztužen betonovou zídkou.
Dne 16. června 1938 přijel navštívit bunkr nad Byseňským potokem prezident Edvard Beneš. Vyslechl si půlhodinový výklad o obraně prostoru od generála Vojcechovského a deset minut věnoval prohlídce objektu č.65 i jeho vnitřnímu vybavení. Přestože stupeň vybavenosti okolních objektů v roce 1938 neznáme, tento objekt byl jistě ukázkově vybaven na stoprocentní úroveň.
Na opevněné oblouku před městem Slaný začaly v roce 1937 poprvé betonářské práce a o dva roky později, s přesností na několik dní, zde začala okupační správa s odstřelem Pražské čáry. První objekty, roztržené přibližně sedmdesáti kilogramovými náložemi ekrazitu byly právě ty, které palebně měly přehrazovat silnici od Loun a možná tím úplně premiérovým byl č.65, objekt, který zde navštívil o rok dříve i prezident Beneš. Odstřely pak pokračovaly během celého června a počátku července. V polovině měsíce pak byla Pražská čára v troskách. V následujících letech byla z rozvalin objektů těžena kvalitní ocel a betonová drť byla využívána k všemožným účelům v okolí. Odstřelům zůstaly ušetřeny dva bunkry u silnice od Tuřan, oba zachránila blízkost elektrického vedení. Jejich interiéry byly z obav před možným využitím partyzánskou činností vyplněny kamenem ze záhozu a zality betonovou směsí. Bunkry 74/B2-80/Z a 75/A-200/Z jsou tak jedinými objekty úseku. Výraznější pozůstatky v podobě zbytku záhozu a množství betonu v jámě po objektu v ostrůvcích na poli pak můžeme najít po bunkrech č.64, 66, 69, 70 a 73. Opěrná zídka ve svahu zůstala dochována v téměř neporušeném stavu po objektu 58a. Jámy se záhozem se dochovaly i uprostřed lesíků a náletových dřevin na okraji Byseňského údolí, konkrétně po objektech č. 51, 35, 54, 56, 58, 58a a 60, zához se kupodivu dochoval i po objektu 52 na okraji průmyslové zóny Slaný - sever. Před několika lety podlehly zemědělské činnosti do té doby velmi výrazné pozůstatky po objekt č. 47. Posledním výraznějším pozůstatkem je mělká jáma se zbytky záhozu v křoví vedle silnice od Zlonic po objektu č. 45. Po ostatních bunkrech se dochovaly pouze minimální pozůstatky.
Likvidace pozůstatků po opevnění na Slánsku pravděpodobně ještě neskončila, osudy několika dalších stanovišť jsou zřejmě sečteny. Tam, kde projekční skupiny Ředitelství opevňovacích prací v roce 1937 vytyčovaly budoucí stanoviště krytů, tam v době nedávné chodily jiné projekční skupiny. Tentokrát jde o zaměřovače silniční sítě. Téměř totožnými místy co opevnění povede zřejmě v následujících letech důležitý obchvat města Slaný. Pokud bude výstavba odpovídat plánům v mapách, zanikne pět dosud výrazných stanovišť bunkrů a skromné zbytky již nebude možné nalézt po dalších osmi bunkrech.
Stavební úsek A2 - Slaný je jedním z těch výraznějších, které se nám do dnešních dní dochovaly. I přes otevřenost terénu je mnoho stanovišť objektů dodnes čitelných. Dva dochované bunkry pak oko hledačovo jistě velmi potěší.
Vložil: Jan Vála 31.3.2016 |
Popis stavebního úseku |
Přečteno: 1475x
2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz