Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 127788

Přístupů dnes: 225

Max.za den: 575

a to: 23.2.2019

Online: 3

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Vaše oblíbené opevnění

ŘopíkyGraf 227
ŠestatřicítkyGraf 86
Těžké srubyGraf 81
Dělostřelecké tvrzeGraf 87

Hlasů: 481

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Stavební úsek IXa - Kladno jih

Seznam objektů úseku


Rekonstrukce objektu pod tratí v Nižboru

První ze dvou stavebních úseků, čítající 38 pevnůstek starého typu, byl v roce 1936 vybudován na linii mezi Berounkou, Kladnem, Smečnem a městem Slaný.

První opevňovací plány nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací spočívaly ve výstavbě opěrných linií kolem hranic republiky spolu s vnitrozemskými záchytnými příčkami, které měly vypomoci se zformováním obrany po prolomení pohraničních postavení. Než bude vybudováno opevnění těžké, na jehož výstavbu přicházely peníze jen postupně a pro velký rozsah prací v krátkém termínu nebyly kapacity lidské ani materiální. Obrana větší části republiky byla proto svěřena pod ochranu menších kulometných pevnůstek. Ty bývaly stavěny v nesouvislých liniích v rámci stavebních úseků, spadajících pod příslušné stavební sbory. Pražský sbor měl pod kontrolou výstavbu jednadvaceti stavebních úseků a jednoho zkušebního. Dva stavební úseky připadly na Pražskou čáru, v širokém oblouku od Vltavy u Veltrus přes Velvary, Slaný a Kladno k Berounce, kde obranná linie končila. V roce 1936 byly pevnůstky, které dostaly označení vz.36 na Pražské čáře, vybetonovány. V roce následujícím měly pevnůstky přehradit směr ku Praze od jihozápadu prodloužením linie k Berounu a Slapům, kde se pásmo pevnůstek mělo opřít o hluboké koryto řeky Vltavy. Zavedením nového typu pevnůstek tyto plány padly a proto na Pražské čáře zůstalo vybetonováno 77 pevnůstek typu 36.

Pod stavební úsek IXa Kladno - jih připadlo 38 objektů. První pevnůstka stála pod železniční tratí západně od Nižboru a všemi svými třemi střílnami měla čelní palbou eliminovat důležitý silniční uzel a přístupové cesty ve svahu na pravém toku Berounky. Protitankovou obranu prostoru měly podpořit destrukce silničního mostu v Nižboru a na železniční trati západně od pevnůstky. Po objektu se do dnešních dní nedochovaly žádné pozůstatky.

V lesním masivu Vůznice byla ponechána 5 kilometrů široká mezera, neboť zde terén neumožňoval vedení dalekých čelních paleb, pro které byly pevnůstky koncipovány. Zmíněný prostor měly bránit pěší polní jednotky, neboť zde pro tankové přesuny nebyl vhodný terén. Obrana se měla opírat o hluboké údolí potoka Vůznice.

Druhá pevnůstka měla stát v blízkosti křižovatky turistických cest severně od hrádku Jenčov a východně Skalky. Dodatečně zadaný objekt byl nakonec uznán nepotřebným a jeho výstavba byla zrušena.

Další, tentokrát vybetonovaná pevnůstka, stála v prudkém svahu jižně od obce Běleč s výstřelem k severu. Pro tento objekt musela stavební firma ve skalním podloží vylámat plošinu. Dochoval se ve stavu po prvním odstřelu, se stěnami vyvalenými do stran.

Odtud již pokračovala linie vybetonovaných pevnůstek jižně od Bělče na Bratronice. Přes velmi vysoký stupeň zaměřenosti stanovišť zahlazených objektů máme v okolí Bělče jisté mezery, neboť o dvou objektech nemáme přesné, ale pouze odhadované umístění. Bohužel ani staré letecké snímky tajemství umístění pevnůstek č.3 a 5a dosud nevydaly.

Po ostatních bunkrech zůstaly stopy výraznější, nebo alespoň dobře nalezitelné na historických leteckých snímcích. Nad Bratronicemi pak začíná série dobře viditelných pozůstatků. Linie odtud vedla na Dolní Bezděkov a nad údolím Loděnice pak směřovala k Družci. Velmi vhodně od Dolního Bezděkova doplňovala pevnostní pásmo z následujícího roku, které probíhalo v předpolí "šestatřicítkám" a ty tak mohly pod dobrou ochranou toto pásmo postřelovat a rušit přípravy nepřítele k útoku na linii.

Nad Družcem stály tři objekty v linii směřující na sever, překročením staré Karlovarské silnice pak víceméně souvislá linie skončila. Poslední objekt stál ve svahu vlevo od zmíněné důležité komunikace. Odtud pak linie jakoby poskočila o 1600 metrů do předpolí a další pevnůstka pak třemi svými střílnami pokrývala údolí Loděnice, klesající k rybníku Nohavice. Další pevnůstky pak stály severozápadním směrem a přístup ke Kladnu chránily na linii Doksy - Kamenné Žehrovice - Srby - Kačice.

Donedávna špatně dohledatelné pozůstatky po objektu č.14 se staly jedněmi z nejlépe dochovaných v úseku. Postarala se o to parta místních nadšenců, která odkryla kompletní základovou desku včetně částí všech stěn. Výrazné pozůstatky se dochovaly po dvou objektech nad obcí Srby a poté zase dobře čitelná "stopa" opět na dva kilometry mizí. Jedna pevnůstka stála na okraji svahu nad Kačicemi a dvě na polích poblíž začátku Smečenské rokle.

Hezké zbytky se dochovaly po objektu č. 20 na poli v trojúhelníku silnic Kladno - Smečno - Kačice.

Linie pevnůstek uhnula před Smečnem na severovýchod a zamířila k Přelíci, před kterou ovšem uhnula ještě více na východ, kde před Slaným poslední pevnůstka palebně navazovala na první objekt sousedního Kladenského severního úseku.

Všechny objekty byly za okupace zničeny. Od léta 1939 pak ze zničených pevnůstek najaté firmy vytěžily ocelové prvky a beton rozvezly do okolí. Velká část pevnůstek tak zmizela téměř beze stopy. O další zahlazování se pak postarala rostoucí novodobá zástavba, těžba kamene i výstavba dálnice. V lesním porostu pak lze často nalézt pro oko zkušeného lovce opevnění charakteristické zbytky. Nejisté umístění pak zůstává u čtyřech pevnůstek.
Pozůstatky po objektu č.20
Vložil: Jan Vála 4.10.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 370x Facebook EmailTisk
© 2003 - 2019 Jan Vála - lahvic@seznam.cz