Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Mapa Liběchovská příčka Liběchovská příčka

Liběchovská příčkaLiběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Úseků: 9
Objektů: 562
Fotografií: 7394
GPS: 351

Lužické horyLužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Úseků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 11813
GPS: 400

Jizerské horyJizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Úseků: 8
Objektů: 581
Fotografií: 9918
GPS: 409

KrkonošeKrkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Úseků: 8
Objektů: 481
Fotografií: 3862
GPS: 144

TrutnovskoTrutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Úseků: 9
Objektů: 446
Fotografií: 9000
GPS: 434

NáchodskoNáchodsko
Linie lehkého opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Úseků: 12
Objektů: 568
Fotografií: 10148
GPS: 414

Orlické horyOrlické hory
Linie lehkého opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Úseků: 10
Objektů: 425
Fotografií: 5397
GPS: 341

PodkrušnohoříPodkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Úseků: 12
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Ohře - BlšankaOhře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Úseků: 10
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Plzeňská čáraPlzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Úseků: 20
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

ŠumavaŠumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Úseků: 11
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Jižní ČechyJižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Úseků: 18
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Vltavská linieVltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Úseků: 11
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Jižní MoravaJižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Úseků: 0
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

JeseníkyJeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Úseků: 0
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Opavsko
Ostravsko
Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 224609

Přístupů dnes: 339

Max.za den: 596

a to: 7.10.2019

Online: 5

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Vaše oblíbené opevnění

ŘopíkyGraf 257
ŠestatřicítkyGraf 97
Těžké srubyGraf 92
Dělostřelecké tvrzeGraf 105

Děkujeme za váš hlas !

Hlasů: 551

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Hledá se bunkr ...

Ilustrační fotografie

Doba moderních technologií výrazně usnadňuje hledání pozůstatků po zaniklé obranné linii z konce třicátých let minulého století. Přesto dodnes zůstává několik velkých otazníků nad Pražskou čárou.

Doba, kdy jsem začínal s průzkumem předválečného opevnění se přibližně shodovala s dobou, kdy Radan Lášek vydal svou první publikaci o Pražské čáře. Ta již částečně čerpala ze seznamu objektů, který koloval mezi zájemci o betonové pevnosti v tištěné podobě. Nebylo tomu dlouho od doby, kdy vojenské archivy otevřely brány zatím jen omezenému počtu výzkumníků z řad vojenských historiků a proto byl šířený seznam vystavěných nebo plánovaných objektů opevnění darem z nebes. Průzkum dochovaných linií býval o mnoho snadnější než těch zaniklých, přesto i on obnášel několik úskalí. Pražská čára, zaniklý opevněný oblouk před hlavním městem, byl pro většinu nezasvěcených i část znalých problematiky velkou neznámou. Několik dochovaných pevnůstek v okolí Berounky, Kladna a Slaného jen málo lidem připomí ...
Vložil: Jan Vála 20.8.2017  |  Nezařazené ...  |  Přečteno: 463x

Lehké opevnění vz.36

Půdorys pevnůstky typu B

Prvotní zajištění hraničních postavení i vnitrozemských záchytných příček bylo v roce 1936 svěřeno jedno až tří střílnovým malým pevnůstkám, které díky roku jejich vyprojektování byly označeny jako pevnůstky vzor 36.

Primárně bylo lehké opevnění vzor 36 určeno pro vedení dalekých čelních paleb proti předpokládaným postupovým směrům postupu nepřátelských armád v případě ozbrojeného konfliktu. Koncipovány byly jako zodolněné opěrné body, mající za úkol v součinnosti s polními armádami vytvářet jednolitou obrannou linii. Projektovány byly v odolnosti vůči palbě pěchotních zbraní i minometů. Vůči dělostřelectvu malé ráže mělo odolávat jen v případě nepřímých zásahů a mělo v případě ostřelování sloužit jako kryt proti střepinám. Projektováno bylo pouze pro použití pěchotních automatických zbraní. Linie pevnůstek byla vedena místy s dalekým výhledem a jednotlivé pevnůstky byly budovány na vyvýšených místech, přičemž mnohdy se staly dominantou krajiny. Tím byly více vystaveny nepřátelskému dělostřelectvu, se ...
Vložil: Jan Vála 23.10.2016  |  Popis opevnění  |  Přečteno: 618x

Stavební úsek IXb - Kladno sever

Objekt č.43 nad osadou Mlýnek

Severní ze dvou stavebních úseků, který společně s jižním vytvářel v roce 1936 široký opevněný oblouk před Prahou obdržel označení IXb a v rámci něj bylo vybetonováno 39 pevnůstek, které měly za úkol zachytit hlavní nápor nepřátelských armád na hlavní město.

Nedlouho poté, kdy hlavní obranný plán Československa byl zvolen jako statický a ústupový, hlavní obranné postavení se mělo skládat z betonových pevností. Ty nejtěžší byly přednostně stavěny na nejohroženějších místech našich hranic, ostatní oblasti byly z časových důvodů pod ochranu opevnění lehčího, finančně méně náročného. Podél hranic tak v roce 1936 začaly vyrůstat první linie lehkého opevnění. Po jejich prolomení útočícím nepřítelem měla Československá armáda ustupovat na východ a její řízený ústup měl za cíl podpořit opevněný vnitrozemský oblouk, složený z malých pevnůstek, který ve vojenském plánování dostal vysokou prioritu a název Opevněné předmostí Prahy. Protože plánovací armádní skupiny vytyčily na jaře v prostoru mezi Velvary, Slaným, Kladnem a Berounkou celkem 77 stanovišť b ...
Vložil: Jan Vála 9.10.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 572x

Stavební úsek IXa - Kladno jih

Pozůstatky po objektu č.20

První ze dvou stavebních úseků, čítající 38 pevnůstek starého typu, byl v roce 1936 vybudován na linii mezi Berounkou, Kladnem, Smečnem a městem Slaný.

První opevňovací plány nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací spočívaly ve výstavbě opěrných linií kolem hranic republiky spolu s vnitrozemskými záchytnými příčkami, které měly vypomoci se zformováním obrany po prolomení pohraničních postavení. Než bude vybudováno opevnění těžké, na jehož výstavbu přicházely peníze jen postupně a pro velký rozsah prací v krátkém termínu nebyly kapacity lidské ani materiální. Obrana větší části republiky byla proto svěřena pod ochranu menších kulometných pevnůstek. Ty bývaly stavěny v nesouvislých liniích v rámci stavebních úseků, spadajících pod příslušné stavební sbory. Pražský sbor měl pod kontrolou výstavbu jednadvaceti stavebních úseků a jednoho zkušebního. Dva stavební úseky připadly na Pražskou čáru, v širokém oblouku od Vltavy u Veltrus přes ...
Vložil: Jan Vála 4.10.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 485x

Stavební úsek 118 - Mníšek

Ilustrační fotografie

V roce 1937 byla v obranné linii poblíž Slap ponechána mezera, kterou o rok později vyplnily pevnůstky úseku 118, jehož krycí název byl odvozen od sídla velitele stavebního dozoru - Mníšek.

Přestože si vojenští projektanti v roce 1937 uvědomovali důležitost celistvosti obranných linií, na předpolí hlavního města bylo rozhodnuto ušetřit finanční prostředky, které měly vypomoci ve výstavbě opevnění v ohroženějších oblastech. Mezi Malou Lečicí a městysem Slapy se rozprostíralo pásmo hustých lesů, které v případě ohrožení nepřítelem bylo možno improvizovaně bránit pomocí pěších jednotek. Proniknutí obrněných útočných formací tímto prostorem by pro nepřítele bylo velmi problematické. Naopak rychlý nástup obrněných klínů nepřátelské armády přes neopevněné četné komunikace skrze Šumavské pohoří by připravilo obráncům nejeden problém. Uspořené finanční prostředky tedy v roce 1937 putovaly k vystavění několika uzávěr komunikací a doplnění opevněného oblouku před městem Klatovy. Na Pra ...
Vložil: Jan Vála 29.9.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 571x

Stavební úsek B29 - Slapy

Ilustrační fotografie

Nejjižnější stavební úsek Vnějšího opevnění Prahy patří zároveň k těm nejvíce zahlazeným. Nedochovala se zde žádná pevnůstka a nalézt zde lze jen skrovné pozůstatky po celkem 52 vybetonovaných objektech.

Skupiny, vytyčující vojenské opevnění ve Středních Čechách, dorazily do oblasti kolem Slap teprve na počátku léta 1937. Útok nepřátelských armád v tomto prostoru odhadovali vojenští analytici jako méně pravděpodobnější než například v prostoru Berounska, kde vystavění stálého opevnění mělo na jaře toho roku vyšší prioritu. Stanoviště budoucích obranných pevností se v okolí Slap začalo vytyčovat v době, kdy kolem Berounky a na širokém oblouku kolem Kladna, Slaného a Velvar běžely již první práce naplno. Zdržení zde zapříčinila také nejasná poloha obranné linie. Původní předpoklad průběhu pevnostního pásma spočíval v jeho vedení lesem severně od Slap přes kótu Vyhlídka a končit měla pod vrchem Rovínek dotykem o řeku Vltavu, podél níž byla plánována v roce následujícím výstavba tzv. Vltavské ...
Vložil: Jan Vála 29.9.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 563x

Pražská čára v proudu času

Zdroj: Mapy Google

Mohutná středočeská obranná linie skončila v roce 1939 v troskách. Rozvaliny objektů se táhly od Mělníka přes Slaný, Kladno a Beroun až ke Slapům. Osud většiny objektů však ani zdaleka neskončil.

Psal se rok 1936, když první plánovací skupiny nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací poprvé vyrazily do terénu západně od Prahy. Ještě v tomtéž roce bylo vybudováno na linii Velvary - Slaný - Kladno - Nižbor sedmasedmdesát malých pevnůstek, které nesly označení vz.36. Další oblasti měly být opevněny stejnými typy bunkrů v následujícím roce. Dvou nebo tří střílnové hranaté betonové bunkry byly budovány na svazích přivrácených možnému postupu nepřítele a měly rušit jeho řady dalekou a přesnou čelní palbou. Tato taktika se však dala uplatnit pouze krátkodobě, neboť po odhalení pevnůstky by tato byla jistě velmi rychle na mušce polnímu dělostřelectvu, vůči jehož palbě nebyly objekty odolné. Vlastně šlo o kryty vůči palbě pěchotních zbraní a střepinám po dělostřeleckém odstřelování, pří ...
Vložil: Jan Vála 27.9.2016  |  Nezařazené ...  |  Přečteno: 704x

Stavební úsek 116 - Berounka

Levá strana bunkru 134/A-160Z

Stavební úsek s největším počtem zadaných objektů byl také jedním ze stavebně nejnáročnějších a tudíž do osudného září roku 1938 nebyl již celkově dokončen. Jeho dochované objekty jsou na Pražské čáře významným viditelným prvkem její existence.

5. května roku 1938 obdržela zadávací listinu ke stavebnímu úseku, který dostal označení 116 - Berounka, firma architekta Vilibalda Hiekeho ze Slaného, tatáž firma, která vyhrála i konkurz na sousední úsek 112 - Slaný. Velitelem vojenského dozoru, který měl na kvalitu a provedení stavby byl jmenován štábní kapitán pěchoty Antonín Hájek. Velitelství stavebního dozoru mělo dočasné sídlo v Řevnicích, podle toho byl úsek někdy uváděn jako 116 - Řevnice. Od počátku nebyl počet a umístění některých objektů zcela jasný, dodatečně bylo vypuštěno několik nadbytečných pevnůstek v neexponovaných místech linie nebo místech, kde by již bylo další opevnění naddimenzováno, jinde naopak byly objekty dodatečně zadány po zjištění hluchých prostor v linii. Z dodatečně zadaných objektů se do září 1938 však ne ...
Vložil: Jan Vála 26.9.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 622x
b6/31/D1

B6/31/D1

Dochován, zabetonován nad železniční tratí, zához ...
Datum změny: 8.11.2019
ixa/30/B

IXA/30/B

Pozůstatky zahlazeny v areálu drůbežárny ...
Datum změny: 10.4.2019
ixb/52/B

IXB/52/B

Stanoviště zahlazeno, množství úlomků betonu kolem ...
Datum změny: 24.3.2019
b29/24/A-140

B29/24/A-140/Z

Stanoviště zahlazeno, beton ve svahu nad silnicí ...
Datum změny: 9.3.2019
a9/15/A-200

A9/15/A-200

Velké kusy betonu u potoka poblíž stanoviště ...
Datum změny: 3.3.2019
© 2003 - 2019 Jan Vála - lahvic@seznam.cz