Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12312
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13238
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14604
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14070
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 443
Fotografií: 5764
GPS: 257

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9145
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 13840
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6456
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 18
Objektů: 966
Fotografií: 4779
GPS: 728

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15223
GPS: 1123

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5331
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2613
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 87
Objektů: 4479
Fotografií: 47250
GPS: 3825

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65005
GPS: 2913

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12739
GPS: 889

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8653
GPS: 601

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149152
GPS: 9679

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149152
GPS: 9679
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 17839
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Protitankový bunkr u obce Vepřek

V roce 1937 bylo plánováno vybudovat kryt pro protitankový kanón u obce Vepřek s úkolem postřelu železniční tratě od Lovosic na Prahu. Vzhledem k nedokončeným plánům byla výstavba pevnůstky odložena a následně zrušena. Proč? Kde měla stát? To jsou otázky, na které zkusíme odpovědět v článku.

Na konci roku 1936 stála ve svahu nad obcí Vepřek poslední dokončená pevnůstka, vybavená třemi střílnami pod betonem pro čelní palbu. Krom pozorování a vedení dalekých paleb proti nástupním prostorům nepřítele spočíval její úkol i v eliminaci pohybu na důležité železniční trati z Lovosic na Prahu. Přestože objekty vz.36 byly stavěny výhradně pro čelní palbu, u tohoto posledního objektu úseku IXb se povedly stejné střelecké předpoklady skloubit s palebným úkolem bokem k nepříteli. Umožňovalo to částečné krytí pevnůstky svahem vpravo od ní. Pokud by nepřítel postupoval po železnici od Lovosic, do palebného vějíře pevnůstky by se dostal ve chvíli, kdy by měl tuto vlevo. Krásný příklad boční palby. Všemi třemi kulomety by pevnůstka v řadách nepřítele mohla učinit slušné mezery. Leč v případě nasazení obrněného či vůči palbě jinak zodolněného vlaku, mohl by nepřítel citelně ohrozit obrannou linii. Tento nedostatek se Ředitelství opevňovacích prací rozhodlo eliminovat.

Při vytyčovacích pochůzkách plánovacích skupin brzy na jaře roku 1937 bylo do plánované výstavby úseku A1 - Velvary zahrnuto i stanoviště protitankového kanónu, které mělo mít za úkol postřel zmíněné železniční tratě. Objekt obdržel evidenční číslo 4. Betonový úkryt pro polní kanón měl být vlastně jen zodolněným stanovištěm. Protože však k takové pevnůstce nebyla dosud hotová projektová dokumentace, zůstalo prozatím pouze u vytyčení budoucího stanoviště a do cenové kalkulace při zadání úseku již zahrnuta nebyla. K výstavbě mělo dojít brzy po dokončení plánů. Přestože již výkresy k pevnůstce stejného typu o rok později dokončeny byly a v jednom případě došlo i k její výstavbě na Moravě, zde u Vepřeku byla stavba objektu bez náhrady zrušena.

Nabízí se dvě otázky. Kde měla pevnůstka stát? Proč došlo nakonec ke zrušení její stavby?

Na první otázku stoprocentní odpověď již pravděpodobně nenalezneme, trochou logických úvah a průzkumem v terénu můžeme dostat odpověď alespoň uspokojivou.

Protože se mělo jednat o stanoviště pro polní kanón, jeho střílna měla být mnohem větší než u kulometných bunkrů a tudíž více náchylná na dělostřeleckou palbu nebo přímou kulometnou. Stejně tak rozměrná pevnůstka neměla fungovat jako bojové samostatné stanoviště, schopné vlastní obrany při blízkém přilnutí nepřítele k jeho stěnám. Pevnůstku bylo tedy nutno ukrýt před pozorováním ze strany od nepřítele a zabránit tak jejímu přímému postřelování. Zároveň bylo nanejvýš žádoucí uschovat stanoviště pod ochranu přinejmenším jednoho kulometu některé ze sousedních pevnůstek. Protitankový úkryt se měl také nacházet v dostatečné vzdálenosti za prvním sledem ostatních pevnůstek a nebýt tak "na ráně" průnikem malých pěších jednotek až k němu samotnému. Kryt musel mít dostatečný výhled na železnici, buď pro čelní, kosou, nebo boční palbu.

Údolí Bakovského potoka ve své poslední části, kde se o jeho svahy opíral první sled kulometných pevnůstek, poměrně zeširoka meandruje. Prvnímu sledu řopíků poskytuje poměrně slušné krytí před dělostřeleckou palbou, ale větší část údolí se nachází "pod dohledem" z otevřených prostor, které se táhnou severně odtud. Nekrytý terén umožňuje nepřátelským jednotkám dosáhnout hrany údolí, odkud by pak měli většinu jeho prostor jak na dlani. Na přiloženém obrázku jsou místa možného ohrožení zakreslena červenou barvou. Možností pozorování linie z předpolí si armáda byla dobře vědoma a všechny objekty v zmíněném prostoru byly vybetonovány v zesílené odolnosti.

Lze tedy důvodně předpokládat, že plánovací skupina rozhodla protitankový bunkr umístit na místě skrytém nepřátelskému pozorování. Tím se okruh pátrání značně zužuje.

Žádné místo pro umístění pevnůstky tam, odkud by na trať mohla střílet boční nebo kosou palbou se v neohrožených prostorech nenachází. V úvahu připadal pouze čelní výstřel na železnici. Vynikající možnosti výstřelu skýtal východní svah za obcí Vepřek, odtud by měli obránci přijíždějící vlak v zářezu mezi skálou a řekou jako na dlani. Ovšem tato místa jsou dobře viditelná z předpolí a nenacházela se pod obrannou palbou žádné z pevnůstek. K úvaze však připadá mnohem lépe ukryté místo hned vedle železnice, které se nacházelo přímo v palebném prostoru levé střílny řopíku s číslem 3.

Plánované umístění pevnůstky do náspu železniční trati blíže k břehu Vltavy poblíž mostu přes Bakovský potok se jeví jako nejpravděpodobnější. Odpovídala by tomu i vzestupná tendence číslování, objekt by se fakticky nacházel mezi bunkry č.3 a 5.

Ani při zevrubné prohlídce okolního terénu i studiem map se mi lepší místo pro umístění kanónové pevnůstky najít nepodařilo.

Zbývá se zaměřit na otázku, proč nejen že k výstavbě nedošlo, ale bylo od ní i ustoupeno. Uspokojivé vysvětlení by se mohlo nacházet v již zmíněné chybějící projektové dokumentaci. Plány v době výstavbě okolních objektů k provedení pevnůstky prozatím neexistovaly. To bylo důvodem k prozatímnímu nevybudování pevnůstky, k jejímu úplnému vyloučení z výstavby se nacházely důvody jiné a dokonce velmi prosté.

Okolní terén vyloženě hrál obráncům do karet a nepřátelským armádám v útoku po železnici bral šance na úspěšné proražení linie právě v těchto místech. Železniční trať od Lovosic neprocházela tunelem ve skále, jako je tomu v současnosti. Z důvodu urychlení koridoru byl oblouk trati narovnán a sveden do roviny tunelu. Původní drážní těleso se procházelo po úzké šíji mezi skálou a říčním korytem Vltavy. Zmíněná šíje je jen o několik málo metrů širší než samotné těleso dráhy. Velmi úzký prostor.

Na zastavení vlaku by zde plně vyhovovaly trhací práce. Destrukce trati v těchto místech by jakýkoliv provoz na ní spolehlivě zastavila a úzké prostory by se staly smrtící pastí.

Uveďme si modelový příklad potencionálního útoku německé armády na obrannou linii v tomto prostoru bez použití akcí okolních útočných jednotek ....

Obrněný, nebo silně vyzbrojený vlak vyráží k útoku od Vraňan. Ve snaze probít se skrze překážkový systém, zahrnující i protitankové překážky vlevo bunkru č.5 vlak najede do úzkého prostoru pod skalou a nad řekou. Tam naráží na explozí zcela zničenou trať. Vlak nemůže proto pokračovat dále. Pěchota z vlaku se pokouší probít dále, uvízne však v drátěných zátarasech a ocitá se v křížové palbě vějířů několika střílen nejbližších bunkrů. Samotný vlak se pak stává objetí polního dělostřelectva, ukrytého v bezpečí pravého břehu Vltavy. Útok je zastaven!

Obyčejná, vhodně umístěná výbušnina, by dokázala zastavit vlak mnohem efektivněji a spolehlivěji, než protitankový kanón. To byla skutečnost, která úvahy nad vybudováním pevnůstky pro protitankový kanón u obce Vepřek definitivně zastavila.

Projekt objektů pro kanóny nebyl "mrtvý". Koncepce vykrývání prostor protitankovou zbraní v malých pevnůstkách sice nebyla do září 1938 zcela vyřešena, ale určitě by byla zaměřována na nedestruktivní místa, jako jsou otevřené prostory, široká údolí, nebo menší terénní zářezy, kam se může schovat obrněná technika nepřítele. A to nebyl ani jeden případ pro použití u Vepřeku.

Plánování protitankové pevnůstky k železniční trati u Vepřeku bylo tedy spíše výkřikem nadšení pro betonovou obrannou strategii než reálným zhodnocením místních potřeb. Pro nás milovníky předválečných pevností je to ovšem škoda, neb v případě jejího vybudování by vzhledem k těsné blízkosti železnice by vlnu likvidací určitě pevnůstka přežila. A přestože zde po přelomu tisíciletí došlo k významným terénním změnám především výstavbou koridoru, předpokládané místo umístění pevnůstky žádnou úpravou neprošlo.

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz